Poslední rozloučení s andělem

5. května 2015 v 19:24 | Twaila |  Dny sběratele
Drahá Sváťo,
Vím že teď už mě neuslyšíš, ale chci se z toho vypsat...
Je to už nějaký ten rok co jsem byla poctěna se na tobě svést. Byla to moje první jízda v Bánově. Když jsem tě uviděla, zatajil se mi dech, srdce mi přestalo tlouct a
nevěřila jsem svým očím. Oslepena tvou krásou jsem tam tehdy nehybně stála a koukala na tebe. Začala jsem tě milovat už od první chvíle co jsme se potkaly.
Jízda na tobě byla nádherná, plná radosti a štěstí. Ty jsi byla klidná, ale zároveň plná energie. To tvoje ladné tělo nesoucí se po zemi, ta tvoje barva připomínající
černý samet a tvoje oči, ty byly ze všeho nejkrásnější, leskly se ve slunečním paprsku jako kdyby byly ze skla. Hned se z nich dalo vyčíst, že sis prošla peklem a dost
jsi trpěla. Po tom co jsem se to dozvěděla, chtělo se mi brečet, tak nádherný kůň a někdo byl schopen mu ublížit. Dny plynuly a já na tobě začala více jezdit a
dostala jsem více možností se o tebe starat. Užili jsme si spoustu legrace, ale přišly i těžší chvilky. Ale díky tobě jsme je obě zvládly a pokračovaly dál...
Jednoho dne se ke mně dostala zpráva, že jsi byla připuštěna se zdejším hřebcem a že možná když to vyjde budeme mít nového člena rodiny. Tehdy jsem nevěděla co říct,
neměla jsem slov.
Bůh ale chtěl pokračovat v tvém neštěstí a tak ti to vytoužené hříbě nedopřál. Se vší smůlou, která se dala pobrat jsme pokračovaly dál. Pak se nám ale do cesty
připletla Andula, mladá klisnička AQH bez matky. Dostala jsi jí do péče, starala ses o ní jako kdyby byla tvoje vlastní. Já jsem si jí také oblíbila. Ta její dlouhá hříběcí hříva,
ty její neposedné nožky. Ovšem v okamžiku kdy jsem jí měla naplno ráda, byla prodána někam do neznáma a já už jsem o ní neslyšela.
Ty jsi tehdy jsi byla moc smutná, s nikým jsi nemluvila. Mě to bylo taky líto, strašně líto...
Kvůli mým zdravotním potížím jsem s tebou nebyla týden. Když konečně bylo u mě všechno v pořádku, zasáhla mě nečekaná zpráva, která mi převrátila celý život naruby.
Ty jsi mě po dlouhém boji opustila. Lehla sis a byl konec všeho.
Po té smutné zprávě jsem nevěděla jestli tam dál dokážu chodit. Moje nejlepší koňská kamarádka už tam není, nemám důvod tam chodit. Jenom oživovat vzpomínky na tebe.
Tvoje dlouho nepoužívaná uzda vysící na zdi, tvůj prázdný box, tvoje deka, složená na věky ve skříni a už nikdy nebude vytažená. Vše mi tě tam bude připomínat.
Nemám důvod si zamilovat dalšího koně. Nemám srdce na tebe dál vzpomínat, tolik slz pro tebe. Všichni říkají že jsi byla jen kůň, ne! Byla jsi moje kamarádka, která dokázala
podržet víc něž ledajaký člověk. Vždycky když jsem odcházela, dávala jsem ti pusu na krk. Co budu dělat teď? Už tam nemůžu jít s radostí a natěšeností že tě znovu uvidím.
Už nebudu jezdit s takovým elánem, protože mi tě to bude vždy přípomínat...Sbohem můj anděli, teď určitě někde běháš po tvých vysněných pastvinách a užíváš si to tam...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 PETZ PETZ | 5. května 2015 v 21:33 | Reagovat

To je tak nádherně napsané.. :')
No super, málem jsi mě rozbrečela :'((
Sváťo.... Budeš navždy v našich srdcích <3

2 Jeife Jeife | E-mail | Web | 5. května 2015 v 22:27 | Reagovat

krásně napsaný :( je to těžký, když odejde koním, vím .. moc to bolí :(

3 Haník Haník | 6. května 2015 v 21:54 | Reagovat

:O Tak dojemně napsané!
Je mi to moc líto. Někdo je strašně smutný z toho, že se kůň prodal, ale když nás koník opustí navždy, je to to nejhorší.
Chápu, vše ti to tam bude připomínat, ale koně máš pořád ráda, nechceš zkusit jinou stáj? Ale vím, je to neskutečně těžké :(.

4 Twaila Twaila | E-mail | Web | 7. května 2015 v 14:33 | Reagovat

[1]: :'( :)

[2]: Díky...No jo, potřebovala sem se z toho vypsat :)

[3]:No, jenže já to tam mám strašně ráda a nevím kam jinam bych chodila :D

5 Leník Leník | Web | 8. května 2015 v 7:47 | Reagovat

Krásně napsané :'( brečím u toho..
Je to strašné, úplně tě chápu.. :'( drž se, určitě na tebe myslí!!<3

6 Šíša Šíša | E-mail | Web | 9. května 2015 v 19:08 | Reagovat

Moc pěkně napsané :( Je mi to líto, musí to být těžké. Taky jsem se musela rozloučit s několika zvířaty a myslela jsem, že snad smutkem umřu :'( Ale opravdu to časem přebolí :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama